Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnější úspěchy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Reforma EU
Rozšíření
Občanská práva
Justice a vnitřní záležitosti
Vnější vztahy
Bezpečnost a obrana
Lidská práva
Vztahy s balkánskými zeměmi
Dohody se třetími zeměmi
Mezinárodní obchod
Rozvojová spolupráce
Vztahy mezi EU
a zeměmi AKP
Nášlapné miny
Ochrana životního prostředí / spotřebitelů
Doprava / Regionální politika
Zemědělství / Rybolov
Hospodářská a měnová unie
Sociální politika / Zaměstnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitřní trh / Průmysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE


Nastolení míru, stability a prosperity na Balkáně

Balkán v sobě spojuje jak největší nezdar, tak největší úspěch Evropské unie v oblasti zahraniční politiky. EU se nepodařilo zabránit krvavé válce, která v roce 1992 vypukla, a ani ji zastavit poté, co začala. Stud za tento neúspěch však vedl EU k tomu, aby o několik let později jednala daleko efektivněji. Když v roce 2001 ohrožovala Balkán občanská válka v Makedonii, EU zakročila a dosáhla usmíření albánských a makedonských etnických skupin tím, že v zemi zprostředkovala nové ústavní uspořádání. Ve válkou zničené Bosně a Hercegovině a v Kosovu zatím stále probíhají snahy o nastolení stability, prosperity a právního státu.

V roce 1995, na konci války, která rozbila Jugoslávii, vyslalo mezinárodní společenství mírové síly pod vedením NATO (IFOR, později přejmenované na SFOR) do Bosny a Hercegoviny, nejspornější části regionu, o kterou se vedly nejkrutější boje. Byl také zřízen úřad nejvyššího představitele OSN, který má fungovat jako obdoba guvernéra s širokými pravomocemi monitorovat a provádět mírovné urování v Bosně a Hercegovině. Úloha EU byla převážně omezena pouze na poskytování humanitární pomoci.

Efektivnější využívání pomoci EU

V rámci každoročního přehledu rozpočtových výdajů EU se Evropský parlament zaměřil na způsoby, jak se s pomocí hospodařilo. Poslanci Evropského parlamentu několikrát upozornili na to, že pomoc je poskytována příliš pomalu, že dotyčná sféra není transparentní a monitorování probíhá nedostatečně. Výsledky této kritiky se začaly projevovat po vojenské intervenci NATO v Kosovu v roce 1999. V otázce obnovy této zničené oblasti, která byla po ústupu Srbů dána do správy OSN, se rozhodlo, že hospodaření s pomocí a dohled nad ní budou vykonávány lokálně, nikoli ze vzdáleného Bruselu. Parlament trval na tom, aby operační středisko Evropské agentury pro obnovu bylo v Prištině a aby disponovalo značnou mírou samostatnosti. Díky tomu se poskytování pomoci výrazně zrychlilo a zefektivnilo. Když tedy v zimě roku 2000 hrozil Srbsku kritický nedostatek topných olejů, mohla EU ve velmi krátké lhůtě zásoby poskytnout.

Agentura pro obnovu, která mezi tím otevřela svá další operační střediska v Bělehradě, Skopje a Podgoriče, se zodpovídá jak Parlamentu, tak Radě. Poslanci Evropského parlamentu tedy mohou zasáhnout, pokud shledají, že se situace vyvíjí nepříznivě. Když narůstala nevole Albánců v Makedonii kvůli příliš pomalému průběhu výstaby domů zničených makedonským vojskem během nepokojů počátkem roku 2001, zasadil se Parlament o to, aby se tato záležitost stala hlavní prioritou. Trval také na tom, aby byl dostatek financí směřován na odstraňování min.

Parlament se rovněž výrazně zasloužil o zajištění dostku peněz na obnovu. Při rozhodování o rozpočtu v roce 1999 na rok příští museli poslanci Evropského parlamentu tvrdě bojovat proti Radě, aby byla částka 500 miliónů eur, kterou Světová banka a další mezinárodní organizace na obnovu Kosova považovaly za nebytnou, byla skutečně do rozpočtu začleněna. Rada, která původně souhlasila s tím, že je potřeba věnovat na tento účel 500 miliónů eur, se pokusila od svého původního záměru upustit, a pokusila se dokonce o stažení některých prostředků z fondů na rozvojovou spolupráci. Nakonec se Parlamentu podařilo získat 200 miliónů z rozpočtových rezerv, které jsou vyčleněny na nutné a nepředvídané rozpočtové potřeby.

Budování užších vazeb

Parlament pomáhá při formování vztahů EU s Balkánem i v jiných oblastech. Stabilizační a asociační proces, který byl oficiálně zahájen v listopadu 2000, představuje vyhlídky na členství v EU pro země na západním Balkáně. Tento proces umožňuje Evropské unii spolupracovat s každou zemí a přiblížit ji demokratickým a ekonomickým standardům EU. Parlament stanovil pro Balkánské země, které si přejí být začleněny do Stabilizačního a asociačního procesu, náročné podmínky, jako je například dokonalá spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Hágu, zaručení práva na návrat do vlasti pro uprchlíky a absolutní zavázání se k boji proti korupci a organizovanému zločinu. V rámci tohoto procesu byly s Makedonií a Chorvatskem uzavřeny Stabilizační a asociační dohody. V únoru roku 2003 požádalo Chorvatsko oficiálně o členství v EU.

Méně oficiálním prostředkem jak ovlivňovat vývoj na Balkáně, který se ukázal jako velice efektivní, je tzv. MP Network for South Eastern Europe (Poslanecká síť pro jihovýchodní Evropu). Prostřednictvím této struktury se poslanci Evropského parlamentu pravidelně setkávají s poslanci parlamentů balkánských zemí v relativně malých a lehce zvládnutelných skupinách, aby je povzbuzovali a vedli k parlamentární demokracii a k vytvoření demokratických právních států. Síť je tvořena zastoupeními Evropského parlamentu a parlamentů Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Chorvatska, Federální republiky Jugoslávie, Makedonie (Bývalá jugoslávská republika Makedonie), Černé Hory a Rumunska.



  
Zpravodajové:
  
Evropská agentura pro obnovu - zrízení a cinnost: Joost Lagendijk (Greens/EFA, NL)
Evropská agentura pro obnovu - Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Federální republika Jugoslávie, FYROM (Bývalá jugoslávská republika Makedonie): (EPP-ED, D)
Jihovýchodní Evropa: Pakt stability, stabilizacní a asociacní dohody: (Greens/EFA, NL)
Jihovýchodní Evropa: stabilizacní a asociacní proces - 1.výrocní zpráva: Joost Lagendijk (Greens/EFA, NL)
Jihovýchodní Evropa: stabilizacní a asociacní proces - 2.výrocní zpráva: Joost Lagendijk (Greens/EFA, NL)
Rozpocet na rok 2000 (Oddíl III - Evropská komise): Jean-Louis Bourlanges (EPP-ED, F)
Agentura pro obnovu
Stabilizacní a asociacní proces
  
Prehled legislativního postupu:
  
Evropská agentura pro obnovu: zrízení a cinnost
Evropská agentura pro obnovu: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Federální republika Jugoslávie, FYROM (Bývalá jugoslávská republika Makedonie)
Jihovýchodní Evropa: Pakt stability, stablizacní a asociacní dohody
Jihovýchodní Evropa: stabilizacní a asociacní proces - 1.výrocní zpráva
Jihovýchodní Evropa: stabilizacní a asociacní proces - 2.výrocní zpráva
Rozpocet na rok 2000 (Oddíl III - Evropská komise)
  
Úrední vestník - konecné znení:
  
Evropská agentura: zrízení a cinnost
Evropská agentura pro obnovu: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Federální republika Jugoslávie, FYROM (Bývalá jugoslávská republika Makedonie).
Jihovýchodní Evropa: Pakt stability, stabilizacní a asociacní dohody (text prijatý Parlamentem)
Jihovýchodní Evropa: stabilizacní a asociacní proces - 1.výrocní zpráva (text prijatý Parlamentem)
Jihovýchodní Evropa: stabilizacní a asociacní proces - 2. výrocní zpráva (text prijatý Parlamentem)
Rozpocet na rok 2000 (Oddíl III - Evropská komise)

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004