Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnejší úspechy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Reforma EU
Rozšírení
Obcanská práva
Justice a vnitrní záležitosti
Vnejší vztahy
Bezpecnost a obrana
Lidská práva
Vztahy s balkánskými zememi
Dohody se tretími zememi
Mezinárodní obchod
Rozvojová spolupráce
Vztahy mezi EU
a zememi AKP
Nášlapné miny
Ochrana životního prostredí / spotrebitelu
Doprava / Regionální politika
Zemedelství / Rybolov
Hospodárská a menová unie
Sociální politika / Zamestnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitrní trh / Prumysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE


Evropa proti protipechotním minám

Protipechotním minám padne každorocne za obet velké množství lidí a casto jsou to lidé z nejchudších zemí. Evropská unie se rozhodla rozšírit mezinárodní závazky vyplývající z Ottawské úmluvy a posílit soudržnost a úcinnost svých opatrení proti tomuto závažnému problému. Evropský parlament, který se touto problematikou vždy velice zabývá, dosáhl toho, že právní predpisy Spolecenství prijaté v roce 2001 vyžadují, aby v rámci obecné preventivní strategie clenské státy snížily pocty skladových zásob min. Na naléhání Parlamentu byla na opatrení proti protipechotním minám vyhrazena zvláštní rozpoctová položka.

Protipechotní miny, které nedelají rozdíl mezi vojáky a civilisty, casto vybuchují v oblastech, kde se civilní obyvatelstvo snaží prekonat následky ozbrojeného konfliktu. Pokud tyto miny nejsou odstraneny nebo zneškodneny, predstavují stálou hrozbu po celá dlouhá léta.

Na podnet organizací zastupujících obcanskou spolecnost podepsalo 122 zemí v prosinci 1997 Ottawkou úmluvu. Od té doby zneškodnily clenské státy úmluvy více než 30 milionu skladovaných min. I když více než 110 zemí dnes protipechodní miny již nepoužívá, zbývá vykonat ješte velký kus práce. K dnešnímu dni tento závažný problém sužuje približne 65 zemí. Každorocne se celkové odhady nových obetí pozemních min pobybují mezi 15.000 a 20.000 lidí, z nichž velkou cást predstavují civilisté vcetne detí. Miny nezpusobují pouze ztráty na lidských životech a hruzné zmrzacení, ale rovnež brání hospodárské a sociální obnove zemí, které zažily obcanské konflikty nebo války.

Rozpocet 140 milionu eur

Narízení, které na základe návrhu Komise projednávala Rada a Parlament, obsahuje nekolik zásadních cílu. Nejprve je treba vytvorit rozpoctovou položku a právní nástroje pro uvolnení maximálních prostredku na odminování, na pomoc obetem, na vzdelání a na hledání úcinnejších nástroju. Na boj proti protipechotním minám je v letech 2002-2009 vyhrazen rozpocet ve výši 140 milionu euro. Tímto specifickým financováním je zajištena stálá úcinnost politiky Unie, aniž by bylo každý rok treba nove vyjednávat financní prostredky. Boj proti protipechotním minám vyžaduje kvuli svému rozšírení ve svete a závažnosti celého problému zvláštní rozhodovací postupy, které budou úcinné, pružné a dle potreby rychlé. Další financní nástroje se ješte použijí dodatecne, a tak Unie vynakládá na tento boj rádove 240 milionu eur.

Druhý cíl spocívá v reakci na nejnaléhavejších humanitární potreby, a to pomocí preventivních opatrení proti zmrzacení a ztrátám na životech a pomocí poskytnutí pomoci pri rehabilitaci obetí. Avšak pozemní protipechotné miny a ostatní nevybuchlá munice zabranují obnove bežných hospodárských a spolecenských cinností. Tento handicap vyžaduje dlouhodobé úsilí, které jednorázová humanitární pomoc nebo rekonstrukce nejsou schopny obetem poskytnout.

Strategie Unie je založena na uprednostnování vzdelání, jehož úcelem je posílit místní kapacity v postižených zemích. Stejný postoj zastával i Parlament, když uprednostnil obcanskou strategii, která dnes predstavuje velmi rozšírený postup pri cinnostech mezinárodního spolecenství. Navíc se poslanci domnívají, že vzdelávání specializovaných pracovníku jednak umožní místnímu obyvatelstvu vést preventivní politiku, a jednak lépe využít již uplatnované mezinárodní struktury.

Konkrétní cinnosti

Opatrení financovaná narízením Spolecenství zahrnují celou radu cinností jako citlivý prístup k problematice min, vzdelávání specializovaných pracovníku, sepsání a vyznacení podezrelých oblastí, detekce, odminování a zneškodnení min ukrytých v zemi, znicení skladových zásob min, pomoc obetem, a rovnež jejich rehabilitaci a sociální a hospodárské znovuzaclenení, a konecne i správu informací. Unie rovnež financne vypomáhá svým partnerum, jimiž jsou nevládní organizace a agentury, které disponují specializovaným know-how. Krome toho slouží rozpocet i k financování zarízení upravených k boji proti minám v postižených zemích, která se snadno prizpusobí typu povrchu, v nemž jsou miny položeny.

V nedávném rozhodnutí ze dne 22. dubna 2004 Evropský parlament znovu vyzval všechny státy, aby podepsaly a ratifikovaly Ottawskou úmluvu. Vyzval zejména Spojené státy, aby ješte zvážily svuj zverejnený zámer, že k úmluve nepristoupí. Parlament vyjádril nadeji, že všichni úcastníci, zejména jiné zeme než Spojené státy, podepíší závazek úplného zákazu protipechotních min.



  
Zpravodajové:
  
Boj proti pozemním protipechotním minám v rozvojových zemích: Emma Bonino (IND, I)
Boj proti pozemním protipechotním minám v jiných než rozvojových tretích zemích: Emma Bonino (IND, I)
Rozhodnutí EP týkající se Konference o revizi Ottawské smlouvy o protipechotních minách
Ottawská úmluva
  
Procesní listy
  
Boj proti pozemním protipechotním minám v rozvojových zemích
Boj proti pozemním protipechotním minám v jiných než rozvojových tretích zemích
  
Konecná znení zverejnená v Úredním vestníku:
  
Boj proti pozemním protipechotním minám v rozvojových zemích
Boj proti pozemním protipechotním minám v jiných než rozvojových tretích zemích

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004