Dohody o přidružení a partnerství vytvářejí rámec pro vztahy mezi třetími zeměmi a členskými státy Unie. Když Unie uzavírá dohody se třetími zeměmi, Evropský parlament musí dát souhlas, jinak smlouva nemůže být ratifikována, ani nemůže vstoupit v platnost.
Pokud se dohody o přidružení obecně týkají politického dialogu a hospodářské spolupráce mezi smluvními stranami, jsou často založeny na postupném zavádění zóny volného obchodu s některými průmyslovými a zemědělskými produkty, přičemž se klade důraz na udržitelný rozvoj. Ve smlouvách mohou být rovněž zahrnuta ustanovení o bezpečnosti, pohybu osob, nedovoleném přistěhovalectví a boji proti organizované trestné činnosti. Je usnadněna spolupráce v nejrůznějších oblastech, jako jsou soukromé investice, vědecké programy nebo ochrana životního prostředí. Kulturní a sociální výměny rovněž přispívají k hlubšímu porozumění mezi občany obou zeměpisných oblastí.
Již několik let jsou pod tlakem Parlamentu do těchto dohod systematicky zahrnována ustanovení o lidských právech, při jejichž porušení jsou plnění dohod pozastavena. Parlament v minulosti úspěšně využil této nátlakové metody ve snaze přinutit některé země, aby spolehlivě plnily své závazky a ve větší míře dodržovaly lidská práva. Během 80. a 90. let Parlament rovněž odložil uzavření dohod nebo protokolů se zeměmi jako Izrael, Turecko, Sýrie nebo Maroko.
Přiblížit se Středozemnímu moři
V průběhu volebního období 1999-2004 schválil Parlament několik evropsko-středozemských dohod o přidružení podepsaných s Egyptem (2001), Alžírskem (2002) et Libanonem (2002). Tyto dohody tvoří rámec Barcelonské deklarace z roku 1995, jejímž cílem je nastolit užší spolupráci mezi Unií a zeměmi z oblasti Středozemního moře. Dohody mají přispívat k míru a bezpečnosti a podporovat obchodní vztahy a politický dialog s touto oblastí.
Evropský parlament schválil dohodu s Egyptem po více než šesti letech vzájemného vyjednávání. Dohoda pokrývá velkou řadu oblastí, které přímo ovlivňují život občanů, jako například vzdělání, věda a technologie, životní prostředí, průmysl, finanční služby, zemědělství a rybolov, telekomunikace, energetika, doprava, cestovní ruch, praní peněz, boj proti drogám a terorismu a ochrana spotřebitele.
Dohoda o přidružení s Alžírskem byla uzavřena až po pěti letech vyjednávání. Jednou ze zvláštností této dohody je nastolení užší spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, která bude velice konkrétně ovlivňovat život občanů. Pokud jde o oblast pohybu osob, signatáři se zavázali zjednodušit a urychlit postupy při vydávání víz. Spolupráce se rovněž týká boje proti organizované trestné činnosti, praní peněz, rasismu a xenofobii, drogám, terorismu a preventivních opatření proti nedovolenému přistěhovalectví.
Po sedmi letech vyjednávání Parlament vyslovil souhlas s dohodou podepsanou s Libanonem. Zásadním prvkem této dohody je postupné zavádění zóny volného obchodu s průmyslovými a zemědělskými produkty po dobu dvanácti let. Ostatní ustanovení dále upravují práva pro podnikání, hospodářskou soutěž, pohyb kapitálu, ochranu duševního vlastnictví a zadávání veřejných zakázek.
Strategická dohoda pro Latinskou Ameriku
Když v roce 2003 Parlament podpořil dohodu o přidružení podepsanou s Chile, vyjádřil tím svůj souhlas s opravdovou strategickou dohodou mezi Evropskou Unií a Latinskou Amerikou, jak ji navrhl v usnesení z roku 2001. Tato dohoda spočívá na třech pilířích: politický dialog, obchod a spolupráce. Politická ustanovení odkazují na problematiku globalizace, na boj proti terorismu a dodržování lidských práv. V oblasti obchodu dohoda stanoví snížení celní sazby, což přesahuje rámec povinností uložených Světovou obchodní organizací, zejména pokud jde o liberalizaci dovozů průmyslových a zemědělských produktů pocházejících z Chile. Ustanovení o spolupráci se týkají boje proti nedovolenému přistěhovalectví a chudobě, jakož i životního prostředí.
|