Zadávání veřejných zakázek
Tento dokument vysvětluje pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, tj. proces, kterým veřejné orgány, jako jsou vládní úřady nebo místní orgány, nakupují od společností stavební práce, zboží nebo služby. Nastiňuje právní rámec, hlavní postupy a nedávné politické reformy, včetně opatření v oblasti digitalizace, udržitelnosti a mezinárodního zadávání veřejných zakázek. Poukazuje na úlohu Evropského parlamentu při utváření a přezkumu rámce EU pro zadávání veřejných zakázek.
Právní základ
Smlouva o fungování Evropské unie: články 26 a 114 poskytují právní základ pro jednotný trh a stanoví společná pravidla EU nezbytná pro jeho fungování, včetně oblasti zadávání veřejných zakázek, články 34, 56, 57 a 62 zajišťují, aby veřejné zakázky byly otevřeny přeshraniční hospodářské soutěži v oblasti zboží a služeb, a čl. 53 odst. 1 poskytuje právní základ pro koordinaci vnitrostátních pravidel, která mají vliv na přístup k ekonomickým aktivitám.
Cíle pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek
Cílem pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek je zajistit, aby veřejné zakázky (tj. zakázky zadávané veřejnými orgány společnostem za účelem poskytování stavebních prací, produktů nebo služeb) byly na celém otevřeném jednotném trhu EU zadávány spravedlivě a efektivně.
Jejich hlavním cílem je:
- zajistit rovné zacházení a transparentnost při zadávání veřejných zakázek,
- otevřít vnitrostátní trhy s veřejnými zakázkami hospodářské soutěži z celé EU,
- pomáhat veřejným orgánům, aby dosáhly optimálního zhodnocení veřejných prostředků,
- zmírňovat riziko podvodů a korupce,
- podporovat širší politické cíle, jako jsou inovace, digitalizace a udržitelnost.
- směrnici o zadávání veřejných zakázek,
- směrnici o veřejných službách o zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb,
- směrnici o koncesích, která stanoví příslušný právní rámec pro udělování koncesí, jenž zajišťuje, aby všechny hospodářské subjekty v EU měly skutečný a nediskriminační přístup na trh EU, a která poskytuje větší jistotu, pokud jde o rozhodné právo. Koncese jsou zakázky, které veřejný orgán zadá jedné nebo více společnostem na stavební práce nebo služby (např. údržba a správa dálnic). Společnost, jíž je koncese udělena, je odměňována především tím, že je oprávněna tyto práce nebo služby provozovat a těžit z jejich výnosů.
- V rámci „otevřeného řízení“ může podat nabídku jakákoli společnost, která má zájem.
- V rámci „omezeného řízení“ mohou podat nabídku pouze vyzvaní uchazeči.
- V rámci „jednacího řízení“ může o účast požádat jakákoli společnost, ale nabídku mohou předložit pouze ti uchazeči, kteří byli pozváni na základě provedeného posouzení.
- „Soutěžní dialog“ je určen pro situace, kdy veřejné orgány vyhlašující výzvu k podání nabídek nejsou schopny definovat své potřeby; účastní se jej pouze pozvaní uchazeči. Zakázky se udělují na základě kritéria nejlepšího poměru ceny a kvality.
- Pro případy inovativních řešení, která dosud nejsou dostupná na trhu, existuje postup „inovativního partnerství“. Zadavatel spolupracuje s jedním nebo několika subjekty zabývajícími se výzkumem a vývojem s cílem vyjednat v zadávacím řízení nové řešení.
- usnesení o novém vývoji v oblasti veřejných zakázek (18. května 2010),
- usnesení o rovném přístupu na trhy veřejného sektoru v EU a ve třetích zemích (12. května 2011),
- usnesení o modernizaci zadávání veřejných zakázek (25. října 2011).
Veřejné zakázky představují přibližně 14 % HDP EU a jsou obzvláště důležité v odvětvích, jako je stavebnictví, energetika a telekomunikace. Jsou proto významným hybatelem hospodářského růstu, tvorby pracovních míst a inovací na jednotném trhu EU. Otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži na jednotném trhu napomáhá veřejným orgánům, aby zajistily lepší zhodnocení vynaložených prostředků, a zároveň podporuje konkurenceschopnost společností v EU a transparentní a efektivní zadávací řízení.
První právní předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek
Na úrovni Evropského společenství byly přijaty právní předpisy, jejichž cílem bylo koordinovat vnitrostátní právní předpisy a stanovit závazná pravidla pro vypisování nabídkových řízení a pro stanovování objektivních kritérií, na jejichž základě jsou nabídky posuzovány. Poté, co bylo od 60. let 20. století přijato několik právních aktů týkajících se zadávání veřejných zakázek, se Společenství rozhodlo zjednodušit a koordinovat právní předpisy v této oblasti a přijalo směrnici o postupech při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (směrnice 2004/18/ES) a směrnici o postupech při zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (směrnice 2004/17/ES). O několik let později zavedla další směrnice zvláštní pravidla pro zadávání zakázek v oblasti obrany (směrnice 2009/81/ES) s cílem usnadnit přístup na trhy s obranným vybavením jiných členských států.
Reforma politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek
V roce 2014 přijaly Parlament a Rada nový balíček o veřejných zakázkách, který zahrnuje tři směrnice:
V roce 2012 předložila Komise návrh nařízení o mezinárodní politice v oblasti zadávání veřejných zakázek. Jeho cílem bylo vyjasnit pravidla upravující přístup na jednotný trh EU s veřejnými zakázkami a postupy platné pro společnosti, zboží a služby ze zemí mimo EU. Usilovalo rovněž o posílení postavení EU při vyjednávání přístupu pro společnosti, zboží a služby z EU na trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích. Patová situace v jednáních vedla k novému návrhu Komise v roce 2016. Dne 23. června 2022 podepsaly Parlament a Rada nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek. Jeho cílem je podpořit celosvětové otevření trhů s veřejnými zakázkami.
Kromě toho nabylo dne 12. července 2023 účinnosti nařízení o zahraničních subvencích (nařízení (EU) 2022/2560), které Komisi umožňuje řešit případy narušení a zajišťovat rovné podmínky pro všechny společnosti působící na jednotném trhu. Díky těmto novým pravidlům může Komise řešit zahraniční subvence v rámci jednotlivých zadávacích řízení, neboť veřejní zadavatelé z EU jsou povinni vyloučit z těchto řízení společnosti, které obdržely zahraniční subvence narušující vnitřní trh.
V dubnu 2012 přijala Komise strategii pro elektronické zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout do poloviny roku 2016 úplného elektronického zadávání zakázek. Dne 16. dubna 2014 přijaly Parlament a Rada směrnici o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.
Dne 3. října 2017 zveřejnila Komise dvě sdělení: „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“ a „Podpora investic prostřednictvím dobrovolného posouzení ex ante aspektů zadávání veřejných zakázek pro velké projekty infrastruktury“. Aby dále zlepšila evropské zadávání veřejných zakázek, zveřejnila Komise v rámci balíčku týkajícího se strategie pro zadávání veřejných zakázek rovněž doporučení o profesionalizaci zadávání veřejných zakázek.
Tehdejší kandidátka na předsedkyni Komise Ursula von der Leyenová ve svých Politických směrech pro příští Evropskou komisi na období 2024–2029 oznámila revizi směrnic o zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem bylo umožnit při zadávání veřejných zakázek v určitých strategických odvětvích upřednostňování výrobků z EU, pomoci zajistit přidanou hodnotu EU a bezpečnost dodávek v případě životně důležitých technologií, produktů a služeb a modernizovat a zjednodušit pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Dne 13. prosince 2024 zahájila Komise hodnocení tří hlavních směrnic o zadávání veřejných zakázek (směrnice o zadávání veřejných zakázek, směrnice o veřejných službách a směrnice o koncesích). Jeho cílem bylo posoudit jejich výsledky a dopad ve všech státech EU, přičemž se zaměřilo na to, zda jsou tyto směrnice i nadále vhodné pro svůj účel, plní s minimálními náklady zamýšlené cíle a adekvátně řeší současné výzvy.
Zadávání veřejných zakázek
Zadávací řízení musí být v souladu se zásadami práva EU, včetně volného pohybu zboží, usazování a poskytování služeb. Klíčové jsou zásady, jako je rovné zacházení, nediskriminace a transparentnost, přičemž musí být dodržovány hospodářská soutěž, důvěrnost a efektivita.
A. Druhy řízení
Výzvy k podávání nabídek odpovídají jednotlivým druhům řízení na základě systému prahových hodnot. Směrnice popisují metody pro výpočet odhadované hodnoty každé z veřejných zakázek a souvisejících řízení.
Ve zvláštních případech mohou být zakázky zadány bez předchozího zveřejnění.
B. Kritéria pro udělení zakázky
Veřejní zadavatelé jsou povinni zadávat veřejné zakázky na základě kritéria „ekonomicky nejvýhodnější nabídky“, které bylo zavedeno v rámci reformy pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Toto kritérium namísto pouhé nejnižší ceny klade důraz na nejlépe vynaložené prostředky, neboť přihlíží ke kvalitativním, environmentálním a sociálním faktorům, nákladům životního cyklu a inovacím.
C. Pravidla pro zveřejňování a transparentnost
Je nutno zajistit nezbytnou transparentnost během celého zadávacího řízení. Dosahuje se toho zveřejněním základních prvků zadávacích řízení a informací o zájemcích a uchazečích i prostřednictvím poskytování dostatečné dokumentace ke všem krokům řízení.
D. Prostředky nápravy v případě porušení smluv
Směrnice o prostředcích nápravy z roku 2007 zajišťuje účinný systém přezkumu pro případy porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Zavádí odkladnou lhůtu, na základě které mají uchazeči po přijetí rozhodnutí o udělení zakázky nejméně deset dnů na to, aby toto rozhodnutí přezkoumali. Až poté mohou zadavatelé smlouvu podepsat. Tato lhůta umožňuje případné napadení rozhodnutí.
E. Další aspekty zadávání veřejných zakázek
Pravidla zavedená v roce 2014 vyzdvihují sociální začlenění a zjednodušují zakázky na služby. Jejich cílem je omezit byrokracii, pomoci malým a středním podnikům prostřednictvím „jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky“ a podporovat rozdělení zakázek na části. Prioritou je elektronické zadávání veřejných zakázek, přičemž jsou popsány konkrétní techniky elektronického zadávání. Směrnice uznávají rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, která se týkají zadávání zakázek uvnitř subjektů, a posilují předpisy namířené proti střetům zájmů a korupci.
Pravidla navíc kladou důraz na „zelené“ zadávání zakázek, zohledňují dopad na životní prostředí a umožňují odkazy na ekoznačky. Zelené veřejné zakázky (GPP) jsou definovány ve sdělení Komise s názvem „Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí“ jako „postup, pomocí kterého se veřejné orgány snaží obstarat zboží, služby a práce, jejichž dopad na životní prostředí je po dobu celého jejich životního cyklu nižší než u výrobků, služeb a prací se stejnou prvotní funkcí, které by obstaraly jinak“. Komise již vypracovala dobrovolná kritéria GPP pro několik skupin výrobků a navrhuje minimální povinná kritéria a cíle GPP v odvětvových právních předpisech, jako je směrnice o čistých vozidlech (směrnice (EU) 2019/1161), nařízení o ekodesignu, nové nařízení o stavebních výrobcích a nařízení o obalech a obalových odpadech.
Po přijetí akčního plánu pro oběhové hospodářství v roce 2020 zveřejnila Komise dne 11. března 2020 pracovní dokument o kritériích GPP pro datová centra, serverové místnosti a cloudové služby, jejichž cílem je zajistit, aby byl nákup vybavení a služeb datových center šetrný k životnímu prostředí v souladu s cíli EU v oblasti energetiky, změny klimatu a účinného využívání zdrojů.
V reakci na pandemii COVID-19 navrhla Komise program EU pro zdraví, jehož cílem bylo výrazné navýšení rozpočtu na zadávání veřejných zakázek v oblasti veřejného zdraví, včetně zakázek na léčivé přípravky, očkovací látky a systémy zdravotních dat. Nařízení, kterým se zavádí program EU pro zdraví na období 2021–2027, nabylo účinnosti dne 1. ledna 2021. Komise také poskytla nové pokyny pro zadavatele veřejných zakázek týkající se rychlého zadávání zakázek na základní vybavení, zahájila spolu s členskými státy pět společných zadávacích řízení na osobní ochranné prostředky a v rámci své širší strategie na podporu oživení v období po skončení pandemie COVID-19 vyzdvihla digitalizaci postupů zadávání veřejných zakázek prostřednictvím vnitrostátních platforem pro elektronické zadávání zakázek.
Pokud jde o zadávání zakázek v oblasti obrany, bylo v říjnu 2023 přijato nařízení EDIRPA, kterým se zřizuje nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek. Cílem tohoto nařízení je podstatně zvýšit výdaje na obranu, podporovat kooperativní investice do společných projektů, posilovat společné zadávání zakázek v oblasti obranných schopností, zvýšit investice do různých schopností v rámci misí, využívat synergie, podněcovat inovace a posílit evropský obranný průmysl, přičemž je kladen důraz na podporu malých a středních podniků.
Úloha Evropského parlamentu
Parlament hrál ústřední úlohu při přijímání balíčku o veřejných zakázkách v roce 2014. Soustavně požadoval jednodušší pravidla, větší právní jistotu, lepší přístup pro malé a střední podniky, širší využívání digitálních nástrojů a silnější podporu udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek.
Před přijetím balíčku o veřejných zakázkách dne 15. ledna 2014 přijal Parlament několik usnesení, včetně:
V rámci úsilí o další zlepšení zadávání veřejných zakázek v EU přijal Parlament dne 4. října 2018 usnesení o balíčku v oblasti strategie pro zadávání veřejných zakázek. V tomto usnesení, v němž vychází z analýzy právního rámce pro zadávání veřejných zakázek v EU, vyzývá k lepšímu využívání digitálních technologií při zadávání veřejných zakázek v EU, k usnadnění postupů pro malé a střední podniky a podniky sociální ekonomiky, k lepšímu přístupu dodavatelů z EU na trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích a k profesionalizaci kupujících. V listopadu 2020 dospěla studie o vnitrostátních právních překážkách bránících uplatňování pravidel jednotného trhu k závěru, že významnou příčinou nerovného přístupu k veřejným zakázkám jsou rozdíly v profesionalitě při zadávání veřejných zakázek mezi jednotlivými členskými státy.
Podle odhadů výzkumu o zadávání veřejných zakázek v EU přinesla nedávná legislativní činnost Parlamentu až 2,88 miliard EUR ročně. Směrnice z roku 2014 o zadávání veřejných zakázek současně vedly ke zvýšení celkové hodnoty zadaných veřejných zakázek z méně než 200 miliard EUR na přibližně 525 miliard EUR.
V dubnu 2020 se publikace typu „Briefing“ o rámci EU pro zadávání veřejných zakázek zabývala otázkou, jakým způsobem tento rámec přispívá k plnění cílů Pařížské dohody a strategie pro oběhové hospodářství. O tuto výzkumnou studii požádal parlamentní Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a stala se podkladem pro usnesení nazvané „Směrem k udržitelnějšímu jednotnému trhu pro podniky a spotřebitele“, které bylo přijato dne 25. listopadu 2020.
Dne 22. února 2021 byl výbor IMCO seznámen se studií o dopadu onemocnění COVID-19 na jednotný trh. Studie předložila návrhy politických přístupů k budoucím krizím, včetně vyhrazení finančních prostředků na vývoj očkovacích látek a koordinace pravidel na úrovni EU. Upozornila rovněž, že členské státy kvůli intenzitě krize rychle pochopily význam koordinovaného úsilí při nákupu zdravotnického vybavení a osobních ochranných prostředků.
Dne 1. prosince 2021 uspořádal výbor IMCO spolu s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu veřejné slyšení o udržitelném zadávání veřejných zakázek. Jeho cílem bylo zjistit, jakým způsobem by veřejné nákupy mohly podpořit cíle Zelené dohody pro Evropu.
V květnu 2022 se studie vypracovaná pro výbor IMCO s názvem „Jednotný digitální trh a digitalizace veřejného sektoru“ zabývala potenciálem platformy EU GovTech, pokud jde o modernizaci veřejného sektoru.
Dne 9. září 2025 přijal Parlament usnesení o zadávání veřejných zakázek, v němž vyzval Komisi, aby zjednodušila stávající rámec a omezila byrokracii a regulační zátěž, avšak současně zachovala přísné sociální a environmentální normy a posílila konkurenceschopnost EU.
Dne 14. října 2025 zveřejnila Komise své hodnocení tří směrnic EU o zadávání veřejných zakázek. Toto hodnocení, které se zaměřuje na období 2016–2024, je součástí příprav plánovaného aktu o zadávání veřejných zakázek, jenž se očekává ve druhém čtvrtletí roku 2026, a řídí se pokyny pro zlepšování právní úpravy. Výbor IMCO je projednal během výměny názorů s Komisí dne 11. listopadu 2025.
Tento dokument zpracovala tematická sekce Evropského parlamentu pro hospodářství a růst. Další informace naleznete na internetových stránkách Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.
Georgios ATHANASIADIS